Home > Zprávy > Istanbulská úmluva – základ pro genderové kvóty na rozhodovací pozice

V průběhu tohoto týdne bude Evropský parlament hlasovat o „ZPRÁVĚ o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu 2015/2230(INI)“ z 22. 06. 2016, při schválení bude potom Evropská komise tuto zprávu předkládat jednotlivým členským státům a tlačit na implementaci jako závazné legislativy. Ve zprávě se vyžaduje dosazování do vrchních a rozhodovacích pozic nejen do Výborů Evropského parlamentu na základě genderových kvót. Tuto zprávu předložil Výbor FEMN – Výbor pro práva žen a rovnosti pohlaví – jedná se o oficiální feministický výbor EU. Ten v této Zprávě požaduje i uplatňování „genderově neutrálního jazyka“ a přeškolení překladatelů a tlumočníků.

Tato zpráva se hned v úvodu odkazuje i na Istanbulskou úmluvu:

„Evropský parlament, s ohledem na článek 3 Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.“

 Snahou této zprávy je začlenit genderové hledisko do formování politiky:

Všeobecné posouzení stávajícího institucionálního rámce:

  • (1) (*EP po případném odhlasování) je toho názoru, že má-li být do procesu formování politiky začleněno genderové hledisko, je třeba vzít v potaz různé aspekty: obsah dané politiky a zastoupení obou pohlaví v administrativě a na rozhodovací úrovni; konstatuje rovněž, že jasné údaje o dopadu politik jsou nezbytné, aby bylo možné dále zlepšovat rovnost žen a mužů.

Dále je ve Zprávě vyzýváno k neustálému rozvoji sítě genderového mainstreamingu. Tuto síť chce FEMN rozšířit i na nečleny Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví:

  • (5.) (*EP) vyzývá k neustálému rozvoji sítě pro gender mainstreaming, v níž jsou kromě výborů zastoupeny i meziparlamentní delegace, a k jejímu plnému zapojení do pravidelného monitorování situace ve všech politických oblastech z hlediska rovnosti žen a mužů; konstatuje, ţe je třeba, aby se do této sítě více a aktivně zapojili poslanci EP a žádá, aby byli do sítě začleněni náhradníci poslanců jak ve výborech, tak v delegacích, aby se zvýšilo zapojení.
  • (30.) zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně vyhodnotit fungování sítě pro gender mainstreaming a nalézt způsoby, jak zajistit užší zapojení členů sítě a zvýšit jejich informovanost; doporučuje, aby členové a náhradníci sítě pro gender mainstreaming byli odhodláni prosazovat rovnost žen a mužů, zdůrazňuje však, že nemusejí být nutně členy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, což umožní, aby na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pracoval širší okruh poslanců EP; doporučuje, aby příslušný výbor a síť byly v pravidelném kontaktu a zapojovaly se do pravidelných výměn.

 Jediným kritériem pro dosazování do rozhodovacích pozic na všech úrovních, by tedy mělo být pohlaví (gender), kde jsou zvýhodněny ženy, případně ti, co se za ženu prohlásí (proto se používá termínu gender a nikoliv jen pohlaví). Politické strany jsou ve Zprávě vyzvány, aby podporovaly jako kandidáty do rozhodovacích pozic ženy bez ohledu na další kritéria, která jsou u těchto pozic vyžadována. Tím jsou dopředu diskvalifikováni a vyloučeni kandidáti, kteří lépe vyhovují daným pozicím jen z důvodu rozdílného pohlaví (genderu). Podle kvót by měl být v rozhodovacích pozicích zastoupen stejný počet mužů a žen:

  • (7.) (*EP) vyzývá příslušné útvary, aby pokračovaly v práci na zvláštních opatřeních zaměřených na podporu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem; vyslovuje politování nad tím, že většina úřednic pracujících v EP zaujímá pozice, které patří do funkční skupiny asistentů (AST); vyzývá k provedení každoroční analýzy situace týkající se rovnosti žen a mužů v Parlamentu založené na údajích rozčleněných podle pohlaví, a to na všech úrovních zaměstnanecké struktury a politických orgánů, včetně parlamentních asistentů, a aby byly tyto údaje zveřejňovány;
  • (8.) (*EP) vyzývá k řešení strukturálních překážek a vytvoření prostředí, které ženám umožní účast na rozhodovacích pozicích na všech úrovních, jako jsou například opatření vedoucí ke sladění pracovního, soukromého a rodinného života a pozitivní akční opatření, jejichž prostřednictvím by se zvýšil počet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví v pozicích, kde dominují buď muži nebo ženy; vyzývá politické strany, aby uznaly svou odpovědnost za podporu žen, neboť pravomoc přijímat, vybírat a jmenovat kandidáty mají politické strany;
  • (13.) (*EP) vyzývá politické skupiny, aby jmenovaly stejný počet mužů i žen z poslanců EP jako členy a náhradníky Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, aby podpořily zapojení mužů do politiky rovnosti žen mužů.

 Ve Zprávě je taktéž vyzýváno k používání „genderově neutrálního jazyka“ a přeškolení překladatelské a tlumočnické služby. Genderově neutrální jazyk vylučuje například užívání slov „on, ona“ a nahrazuje je neutrálním „to, ono“, krátí u rodových slov koncovky, upouští od oslovení „Dámy a pánové“ a nahrazuje je například neutrálním „Vážení“ a podobně:

  • (21.) (*EP) zdůrazňuje význam a kladný dopad používání genderově neutrálního jazyka v rámci svých činností; znovu vyjadřuje svou podporu pokynům předsednictva pro používání genderově neutrálního jazyka, které vycházejí mj. z nástrojů vytvořených EIGE a na interinstitucionální úrovni, a jejich průběžné aktualizaci; vyzývá k uspořádání specifických vzdělávacích kurzů zaměřených na používání genderově neutrálního jazyka pro překladatelskou a tlumočnickou službu.

 Celý dokument je v češtině k dispozici zde:

https://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2016-0034+0+DOC+XML+V0//CS

Chcete dostávat informace týkající se Istanbulské úmluvy na email? Zaregistrujte si u nás zasílání NEWSLETTER

[contact-form-7 id=“558″ title=“NEWSLETTER Istanbulská úmluva – zprávy“]