OSN společně s Evropskou Unií zakotvují do Globálních paktů, k jejichž přijetí má dojít 10. a 11. prosince tohoto roku v Maroku, přesidlování migrantů a kvóty pro jejich přerozdělování do členských států Evropské Unie, tedy i do České republiky. Německo přesidluje osoby vybrané UNHCR dlouhodobě, Itálie poslala na konci minulého roku do Libye armádní speciál, který do Německa dopravil 162 osob. Ani Česká republika není v přesidlování vyjímkou, narozdíl od západních zemí migranty zatím od roku 2008 přesidluje pouze sporadicky a to v rámci Národního programu AMIF, který je platný do roku 2020.
Globální pakt pro uprchlíky zavazuje státy k vytvoření a rozšíření programů znovuusídlování.[1] Členské státy mají v rámci přesídlování vyhovět ročním potřebám přesídlení určeným UNHCR. Česká republika se na procesu přesídlování dobrovolně podílí v rámci národního programu AMIF[2] již od roku 2008. UNHCR má v procesu přesídlování rozhodovací pravomoci, a to jak v oblasti výběru osob určených k přesídlení, tak v jejich počtu. Signatářské státy by po přijetí Globálního paktu měly tímto způsobem přijmout minimálně 25% ročních potřeb UNHCR[3].
V Globálním paktu o uprchlících tyto pravomoci přecházejí na orgán zvaný „Asylum Capacity Support Group“, který má být přímo podřízen UNHCR. Tato skupina má ještě jednu pravomoc, a to určovat přijímacím státům, zda li mají přistupovat k přijatým osobám jako k uprchlíkům, nebo jako k migrantům (Článek 1.6, Odstavec 45 a 46). A to hlavně v případech, kdy jsou migrační toky smíšené (kde není možné ihned určit, zda celá skupina osob jsou uprchlíci nebo „pouze“ migranti a nelze je ihned takto identifikovat).
18.04.2018 Evropský parlament svojí většinou odsouhlasil v „Usnesení o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP))“ pro členské státy EU přesídlování jako závazný program.[4] EP v tomto odsouhlaseném dokumentu vyzývá k masivnímu rozvoji a prosazování řešení pro znovuusídlování v rámci projednávaného paktu jakožto klíčového prvku pro rovnocenné sdílení odpovědnosti prostřednictvím konkrétních a koordinovaných závazků, které určí nebo rozšíří rozsah, velikost a kvalitu programů znovuusídlování, za účelem naplnění ročních celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování, které uvádí vysoký komisař OSN pro uprchlíky[5], a aby EU dosáhla alespoň 20 % předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování.[6]
Signatářské státy Newyorské deklarace nejenže programy přesídlování přijaly, ale naléhavě vyzvaly členské státy k přijetí a rozšíření těchto programů.[7] V Komplexním rámci pro řešení uprchlíků je program přesídlování odůvodněn Všeobecnou deklarací lidských práv, kdy má každý právo na to opustit svou zemi a vrátit se do ní. V opouštění zemí původu potom mají být uprchlíkům a migrantům členské státy nápomocny.[8] Dále se v Newyorské deklaraci signatářské státy zavázaly k plnění kvót na přesídlování, které určí OSN.
Protože je to UNHCR, která určuje osoby a jejich počet zahrnutý do programů přesídlování, členské státy v této otázce ztrácejí pravomoc. V tomto případě zde odpadá i kontrola určení osob členskými státy, zda-li se jedná o uprchlíky nebo o migranty.
[1]Theglobal compact on refugees / FINAL DRAFT / III. Programme of action / A. Arrangements for burden- and responsibility-sharing / 1. Global arrangement for international cooperation / 2. Arrangements to support a comprehensive response to a specific refugee situation / 2.2 Support Platform / odstavec 22 /, 3.2 Resettlement / odstavec 69, 70, 71
[2] Více informací např. zde: http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-k-realizaci.aspx
[3]„ This could include the establishment of multi-year resettlement schemes; efforts to ensure resettlement processing is predictable, efficient and effective (e.g. by using flexible processing modalities that fully address security concerns to resettle at least 25 per cent of annual resettlement submissions within six months of UNHCR referral); ensuring that resettlement is used strategically, improving the protection environment and contributing to a comprehensive approach to refugee situations (e.g. by allocating places for the resettlement of refugees according to UNHCR’s resettlement criteria from priority situations identified by UNHCR in its annual projected global resettlement needs, including protracted situations; and/or e.g. dedicating at least 10 per cent of resettlement submissions as unallocated places for emergency or urgent cases identified by UNHCR).“ – The global compact on refugees / FINAL DRAFT / 3.2 Resettlement / odstavec 90, 91, 92
[4]Usnesení o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP)) / odstavec 21; více také: http://www.zdechovsky.eu/novinky/lidovecti-europoslanci-nepodporili-deklaraci-osn-k-migraci
[5] Tamtéž, odstavec 92
[6]New York Declaration for Refugees and Migrants / IV. Commitments for refugees / odstavec 78
[7]New York Declaration for Refugees and Migrants / Annex I / Durablesolutions / odstavec 10
[8]Tamtéž, odstavec 15,16
Chcete dostávat informace týkající se Globálních paktů na email? Zaregistrujte si u nás zasílání NEWSLETTER
[contact-form-7 id=“273″ title=“NEWSLETTER Globální pakty – zprávy“]